Michal “Radar” Vrátný: Na začátku jsem neměl plán, jenom odhodlání

Pro Michala Vrátného alias Radara, zakladatele gymů Železná koule, je MDŽ zkratka pro Mezinárodní den Železných. Právě 8. března 2021 se proto rozhodli spustit “Online koučink, co má koule”. Tomu předcházela kampaň na Hithitu, ve které na konci loňského roku vybrali rekordních 6 746 907 Kč.

“Teď dokončujeme natáčení asi 140 videí, takže každý den mluvím asi sedm hodin do kamery,” popisuje náplň posledních dnů, spojených s produkcí online koučinku, Michal Vrátný. Úspěšnému crowdfundingu ale předcházelo deset let tvrdé práce a asi sedm tisíc spokojených studentů, kterým v tělocvičnách Železné koule pomohli k lepší fyzičce, vyššímu sebevědomí, nebo třeba s nepříjemnou bolestí zad a kloubů. Jak se na své úspěšné podnikání dívá zakladatel, kterému nikdo neřekne jinak než Radar? A jaké byly jeho začátky?

Fuckupy přicházely cestou

“Už když jsem začínal trénovat před deseti lety v boxérně ve Vršovicích, věděl jsem, že mě to baví a chci to dělat naplno,” popisuje Radar, co byl jeho hlavní hnací motor, když projekt spouštěl. Na otázku, kdy si poprvé uvědomil, že se z něj stal podnikatel, odpovídá: “Vůbec si nepřipadám, že podnikám, a vlastně jsem ani nikdy nepřemýšlel nad tím, že chci být podnikatel. Vnímám to tak, že děláme tréninky pro lidi, kteří nám za to platí, protože jim to asi přijde dobrý. A tak nás to živí.”

Měl Radar na začátku podnikání nějaký jasný plán? “Plán jsem žádný neměl, neměl jsem ani zkušenosti. Když jsem Železnou kouli rozjížděl, bylo mi čerstvých dvacet. Pustil jsem se do toho, protože jsem to chtěl dělat. Všechny fuckupy přicházely cestou a až v průběhu jsem zjišťoval, co všechno musím řešit. Ale vždycky jsem na to nějak přišel…. A dobře to dopadlo!”

Konkurence? Jaká?

Na rozdíl od klasických posiloven nemůžete do jednoho z pěti gymů Železné koule jen tak přijít, půjčit si náčiní a sami cvičit. Všechny lekce jsou vedené trenérem, který studentům předává jedinečné know-how. Jak Radar vnímá konkurenci? A mají vůbec nějakou? “Dřív jsem konkurenci hodně sledoval. A kolikrát jsem se i nervoval tím, co dělá. Ale asi pět let zpátky jsem si řekl, že se na to můžu úplně vykašlat. Že budeme dělat to, co považujeme za nejlepší a budeme se snažit zákazníkům dát tak dobrou službu, jak jen umíme.”

Co následovalo potom? “Začali jsme oslovovat zákazníky, které běžná fitka jen tak neosloví. Místo toho, abychom se snažili přilákat lidi, kteří už cvičí nebo sportujou, začali jsme těm ostatním vysvětlovat, že je důležitý cvičit a starat se o svoje tělo, aby dlouho vydrželo. A to i v případě, když pracují hlavou, protože hlava přece bydlí v nějakým fyzickým těle. V tu chvíli se myslím nůžky mezi námi a klasickými tělocvičnami rozevřely a já přestal vnímat, co konkurence dělá.”

Co je největší odměnou za jeho práci? “Dám úplně konkrétní případ. Je z konce minulého roku, kdy nám asi po osmi týdnech našeho provizorního online koučinku napsal kluk, který se deset let potýká s bolestí kolen. Prý po osmi týdnech našeho cvičení nejen, že udělá hluboký dřep a kačáky, ale už ho nebolí kolena a skoro udělá dřep na jedný noze. To je můj hlavní motor posledních deset let a pravděpodobně příštích padesát. Mně je byznys v podstatě dost jedno, ale chci dál dostávat podobný zprávy,” uzavírá upřímné vyprávění Radar.

Všechno řečené zaznělo během panelové diskuze, která byla součástí Impact Hub MashUp: Mladí sobě. Kromě Michala “Radara” Vrátného, kterého diváci zvolili za nejinspirativnějšího řečníka večera, o svých začátcích povídali taky Anna Sedláková z projektu Indiánky, Johanna Nejedlová z Konsentu, Andrea Bohačíková za M.arter, Václav Staněk z Vasky a Ondřej Krátký z Liftago. Záznam a panelovou diskuzi si můžete pustit tady.